Hrad Bizeljsko patří mezi charakteristické památky regionu podél řeky Sotla. Budova, u které se předpokládá, že má své kořeny v románském období, byla poprvé výslovně zmíněna v historických pramenech již v roce 1404. Mezi její majitele patří rodina Tattenbach a po roce 1858 ji vlastnili princové z Windischgrátu, kteří hrad měli až do jeho znárodnění po skončení druhé světové války. Stejně jako většina hradů ve Slovinsku byl i tento hrad budován postupně a jeho dnešní podoba je výsledkem řady rekonstrukcí a přístaveb.
Současný vzhled se dvěma věžemi a vnitřním arkádovým nádvořím je typicky renesanční. Hrad stojí na vrcholu kopce, přičemž přilehlé přístavby se nacházejí pod ním. Cesta k hradu patří k prvním výrazným rysům – vine se kolem kopce a postupně nás vede vstupní věží do hradního nádvoří. U vchodu, v přístavbě, se nachází kaple svatého Jeronýma, zdobená v roce 1623 s dekoracemi ze sádry na stropě a krásným barokním oltářem. Dvoupatrová budova je částečně umístěna v podzemní úrovni. Z obytných prostor, uspořádaných v prvním patře, se otevírají nádherné výhledy na vinice, osadu Orešje a dále na chorvatský region Zagorje.